Světlo a architektura

Tento nadpis mnohým jistě připomene monumentální stavby. Nebo velké architekty, jako byl Le Corbusier, nebo spoluzakladatelé Bauhausu Walter Gropius a Ludwig Mies van der Rohe. Ale i ti, kdo neabsolvovali studium architektury, naleznou v tomto článku užitečná fakta pro pochopení působení světla (v prostoru)! Vezmeme Vás na cestu různými epochami a lidskými stavbami a shrneme znovu nejdůležitější zkušenosti od doby objevení ohně: Abyste svůj příští projekt mohli prezentovat v tom nejlepším světle.

...získal lidský druh nejen evoluční výhodu z hlediska sebeobrany, nýbrž také poprvé domestikoval světlo a teplo. A když do životů pravěkých lidí vedle táborových ohňů pronikly rovněž pochodně, lojové a olejové lampy, bylo možno světlo dokonce přenášet. Archeologové nalezli starověké olejové lampy, které jsou pravděpodobně starší než 10 000 let.

Naše Photonia již nesvítí na bázi hořlavého oleje. Přesto je relativně mobilní! Protože jsme tuto venkovní krásku vybavili extra dlouhým kabelem. Kromě toho vše trochu zútulňuje a díky centrálně nainstalované objímce E27 poskytuje homogenní světlo, které připomíná útulnost pochodní nebo olejových lamp z dávných dob. Ale nebojte se, světlo není „mihotavé“.

Pokračujte zde a objevte celou rodinu Photonia >

Téměř ve všech světových náboženstvích hraje světlo nadřazenou roli. Je symbolem božskosti a vytváří v často monumentálních modlitebnách a chrámech posvátnou atmosféru. Světlo obrací pohledy modlících se věřících k tomu podstatnému. Zatímco se neustále měnil styl sakrálních staveb a vyvíjel se jejich jazyk tvarů, zůstával zachován jejich vztah ke světlu.

Světlo je v různých náboženstvích „svátostí“, která lidem poskytuje orientaci nebo slouží jako „základ každého vědomí“. Architektky a architekti v tomto duchu přenášeli důležitý význam světla do svých návrhů.

To, co se používá v náboženských kontextech a stavbách, lze pozorovat i mimo náboženské směry. Protože způsob užívání budov je v ideálním případě již součástí jejich návrhu. Kancelářské prostory jsou využívány jinak než například komunikační plochy. Průmyslové haly vyžadují jiný koncept osvětlení než obchody.

Projektantky a projektanti osvětlení v chrámech, náboženských stavbách nebo jiných architektonicky výrazných prostorách využívají podpory umělého světla, aby zvýraznili zvláštní stavební prvky. Přitom je důležité, aby stavby zůstaly zachovány – protože důležitým tématem je i památková ochrana. Proto je vždy vhodné, zapojit do plánování osvětlení odbornice a odborníky. Náš interní tým odborníků již také zvládl řadu projektů, ve kterých hrál důležitou roli zvláštní tvar střešního vikýře nebo památková ochrana.

Aniž bychom znali podrobnosti o konkrétním projektu, můžeme přitom vyslovit jedno doporučení: Lankové systémy a přípojnice! Zajišťují flexibilitu při umístění různých svítidel. Pro upevnění držáků tak stačí například jen jedno vrtání do zdiva. Jednotlivá svítidla je pak možno podél lišt/lanek umístit variabilně.

Zde přejdete k našemu systému spotů a downlightů Numinos® >

Od jisté doby začali lidé zakládat společná sídliště. S rozhodnutím, usadit se na jednom místě, souvisela často i nutnost výstavby budov. Ty se v závislosti na regionu nebo století, kdy byly postaveny, odlišovaly svým tvarem a provedením. Budovy z římské antiky se vyznačují především sloupy, kulatými oblouky a valenými klenbami – známé příklady najdete v antických termálních lázních nebo na amfiteátru v Římě. Od prvního tisíciletí našeho letopočtu se architektonické styly začaly měnit rychleji. Vzhled budov se v průběhu epoch měnil – byly zdobnější nebo purističtější, měly kulaté kopule nebo trojúhelníkové štíty. Ale bez ohledu na to, jak se měnily jednotlivé charakteristiky, zůstala spojovacím článkem a důležitou součástí různých budov jedna věc: světlo. Osvětlení zpočátku sestávalo z kombinace slunečního světla během dne a pochodní v noci. Ale s vynálezem umělého světla, zejména od roku 1900, byla přidána nová součást: umělé světlo, které bylo možné záměrně použít jako ztvárňující prvek pro zdůraznění architektonických řešení. Protože i když již Wiebeking ve své knize „Civilní stavitelství“ zmiňuje, že okna a světlo, které jimi prochází, mají významný vliv na místnosti uvnitř budovy, rozšíří se tento vliv světla na budovu a v ní žijící lidi se podstatným způsobem, pokud přestane být jediným zdrojem jasu slunce.