Udržitelnost a její význam: vývoj, koncepce a budoucnost

Kdysi existovala studentská hnutí, která útokem a nátlakem třásla starými pořádky. Dnes přicházejí mladí, ale i starší lidé do ulic, aby upozornili na „klimatickou změnu, na vymírání druhů“ a na nerovné rozdělování zboží a potravin. V této souvislosti ve společnosti probíhá mnoho různých diskuzí. Při tom vystupuje jeden aspekt: udržitelnost.

Udržitelnost a povědomí o životním prostředí je čím dál důležitější pro firmu, jako jsme my. Mnoho firem staví na 3pilířovém modelu a vyspělých strategiích udržitelnosti. Jak ale koncepce udržitelnosti vznikla a co si přesně lze pod tímto pojmem představovat? Této otázce se věnujte náš článek a současně vám vysvětluje 3pilířový model. 

Jak tomu bylo dříve? Historie udržitelnosti

Odkdy je udržitelnost pro lidi důležitá? Abychom vývoji porozuměli, vyplatí se podívat do minulosti: už v roce 1713 horní hejtman Carl von Carlowitz používal pojem udržitelnost s cílem upozornit na nedostatek dřeva vyskytující nad rámec regionu. Tím byl v této oblasti absolutním průkopníkem.

V současnosti je pojem udržitelnosti již pevně ve vědě zakotven a nedává celému světu spát. Založením vědy o udržitelnosti jakožto dílčí oblasti sociálně-ekologického výzkumu v roce 2001, jakož i přijetím „Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj“ na Valném shromáždění OSN v roce 2015, byly definovány cíle udržitelného rozvoje. Roste nové povědomí o životním prostředí. K tomu hlavně přispělo hnutí FRIDAYS FOR FUTURE.

Pokud hledáte definici pojmu udržitelnosti, můžete se podívat na Zprávu Brundtlandové zveřejněnou v roce 1987. V ní je uvedeno, že „život budoucích generací nesmí být v žádné oblasti života horší, než život současné generace“.

Na základě této bohulibé vůdčí zásady ve Zprávě Brundtlandové se objevily tři strategie, jež sledují následující:

  • dostatek v rámci spotřeby
     
  • účinné zacházení se zdroji
     
  • energie a důslednost při opětovném zhodnocení zdrojů 

Jako model k tomu byly v minulosti vzaty v úvahu „tři pilíře udržitelnosti“

Tři pilíře udržitelnosti: ekologie, ekonomie a společenské chování

O „modelu 3 pilířů“ se diskutovalo v roce 2002 na mezinárodním světovém summitu v Johannesburgu v Jihoafrické republice. Od té doby je měřítkem a slouží jako vodítko k udržitelnosti a jejímu dodržování. Na základě světového summitu byly ve spoustě zemí – včetně Německa – přijaty smlouvy, které se věnují těmto třem pilířům. Prvořadým cílem modelu 3 pilířů je uvést v soulad sociální, ekonomický a ekologický rozvoj, a tak jednat udržitelněji.

Tři pilíře udržitelnosti

1. pilíř: ekologie

Ekologie je věda, která posuzuje „vzájemné vztahy mezi živými tvory a jejich prostředím“. Díky tomu je dílčí oblastí biologie u zabývá se přežitím živých tvorů v jejich prostředí. To lze samozřejmě přenést i na lidi. Lidé po celém světě velice ovlivňují životní prostředí a zdroje, které mají k dispozici. 
  
Cílem ekologické udržitelnosti je „šetrné zacházejí se zdroji a vědomé nakládání s dostupnými zásobami“, jako je např. dřevo. Ústředním cílem je však také záchrana rozmanitých druhů a organismů, stejně jako snížení emisí CO2, škodlivých látek, jakož i látek nebezpečných pro zdraví.
  
2. pilíř: sociální otázky
Podívejme se nyní na druhý pilíř. Jak je již známo, lidé jsou společenští tvorové. Jako takoví přežíváme nejlépe ve skupinách, které v jádru sledují totéž. To neznamená, že členové naší skupiny nesmějí být zcela odlišní: např. pokud jde o  postoje, životní styl nebo jejich mentalitu.   
  
Konečně se každý socializuje jinak. Naše příslušné sociální chování představuje psychologický, kulturní a částečně i vrozený jev. Rozhodující úlohu přitom hraje výchova od dětství. Tyto rozdíly bychom si měli také umět užívat – a přesto moci dobře přežít.   
  
Přesně na tom staví lidská práva přijatá Organizací spojených národů v roce 1948. V případě lidských práv se mimo jiné jedná o sociální udržitelnost. Ústředním poselstvím je toto: důstojnost člověka je nedotknutelná. Vedle spravedlivého zaplacení „stojí v popředí obecné blaho společnosti“. K tomu patří podpora vzdělávání a dalšího vzdělávání. Nátlak, vykořisťování a dětská práce jsou se sociální udržitelností neslučitelné.

3. pilíř: ekonomie

Posledním pilířem v modelu 3 pilířů je hospodářství. Jeho cílem je „prošetřit hodnoty výrobků, služeb a nákladní dopravy“. Přitom se zde rozlišuje mezi národohospodářstvím a podnikovou ekonomikou. Jako současné status quo se vždy srovnává současná ekonomie s normativním hospodářstvím, tedy takovým jakým by měla být. Hospodářské šetření společnosti v důsledku toho silně závisí na příslušných podmínkách v daném prostředí. Důvodem pro to je, že jsou zahrnuty statistiky o kriminalitě, vzdělání, rodině, právu atd.  
 
Shrnutí modelu 3 pilířů
Model 3 pilířů nabízí firmám, jakož i státu vodítko. Tím lze dosáhnout větší udržitelnosti – i ve firmách. Přitom je důležité pohlížet na tři pilíře rovnocenně a neupřednostňovat ekologii, sociální  záležitosti, ani hospodářství.

Kritika modelu 3 pilířů

„Utkej ze svých myšlenek pestrou látku, která tě rozveselí a ostatní zahřeje,“ tak zní irské požehnání. Kulturní rozdíly, jakož i konkurence mezi lidmi stojí v příkrém kontrastu vůči koncepci udržitelnosti, o niž usilujeme. Každý se rád vidí v popředí a to prostě nelze natrénovat přes noc.

V případě konkurenčního chování se rozlišuje mezi vnitrodruhovou a mezidruhovou konkurencí. Zatímco vztahy mezi lidmi jsou silně závislé na společenském úspěchu a např. již dříve to souviselo s distribucí potravy, konkurují si zvířata a rostliny s lidským úsilím o usazování a osidlování.

Model 3 pilířů je tak stále více považován za vůdčí myšlenku strategie udržitelnosti. Často lze však pozorovat, že firmy o zelených strategiích hodně mluví a do praxe toho zavádějí jen málo. Přesto jsme my lidí na přírodě závislí, a proto mají především větší firmy odpovědnost vzdát přírodě hold.

Závislost člověka na zdrojích je současně dána okolnostmi, že „mezi růstem zdrojů a nárůstem populace neexistuje žádná rovnováha“. Příroda se řídí sama a v tomto ohledu je nesmírně lidem nadřazená.

Rozsah surovin a jejich potřeba se tím už nepokrývají. Kritizována by měla v té souvislosti být okolnost, že tyto tři pilíře jsou rovnocenné pouze teoreticky, ve skutečnosti bylo právě v minulosti silně upřednostňováno hospodářství. 

Maslowova hierarchie potřeb

Vzhledem k tomu, že některé aspekty modelu 3 pilířů udržitelnosti lze jen stěží uskutečnit, posouvá se kultura do středu možných myšlenkových přístupů. Psycholog Abraham Maslow ve své době vyvinul Maslowovu hierarchii potřeb, aby objasnil potřeby lidí. Tuto hierarchii potřeb lze použít i v souvislosti s udržitelností. Cíl Maslowovy hierarchie potřeb spočívá v tom, aby zahrnul potřeby každého jednotlivce do udržitelných řešení.

Každý člověk má proto nutkání, aby nejdříve uspokojil své základní potřeby. Na to na základě pyramidy navazují potřeby bezpečí, sociální potřeby, individuální potřeby a snaha o seberealizaci.

Pokud nevíme, jaké jsou naše potřeby, tak si je můžeme i chybně vykládat. Například naši touhu po konzumu lze často připisovat tomu, že chceme zaplnit sociální mezery na psychologické úrovni – nebo že usilujeme o větší uznání. Zdravé zpochybňování soukromých a podnikatelských potřeb tím přispívá k větší udržitelnosti. Tak můžeme pro životní prostředí učinit něco dobrého, tím že se podrobněji podíváme na naše (podnikatelské) potřeby.

Podpoření životního prostředí správným nákupním chováním

Životní prostředí můžete podporovat i svými nákupy. Firmy, které stejně jako my, kladou důraz na téma udržitelnosti, velmi přispívají ke klimatické neutralitě. Při nákupu můžete dbát na to, do jaké míry i jiné firmy kladou důraz na životní prostředí. Zde je několik tipů, pomocí nichž můžete ověřit, zda se firma chová udržitelně:

  • Dbejte na důvěryhodné pečeti; označení „bio“a „fair trade“ nutně neznamená, že jsou výrobky udržitelné. 
       
  • Často jsou pozitivně zdůrazňovány nedůležité vlastnosti výrobků. V EU je například zakázáno vyrábět kojenecké láhve s obsahem BPA, přesto mnoho firem inzeruje, že jej nepoužívají.

 

  • U firem, které samy sebe označují za udržitelné, byste se měli důkladně podívat a dbát na pečeť a certifikace.

 

  • Buďte zdravě skeptičtí a zpochybňujte výrobky a firmu. V případě pochybností se můžete ještě podrobněji zeptat zákaznické služby příslušné firmy, a tak se chránit před nákupy, které poškozují klima.

Udržitelnost je silné slovo, o němž se ve veřejných debatách živě diskutuje. Přesto může každý jednotlivec přispět životnímu prostředí – nejen udržitelným nakupováním, ale například řádným tříděním odpadu nebo udržitelnou spotřebou.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT

global.loading.alt_text
Počkejte prosím...